 |
 |
|
|
[ Pobierz całość w formacie PDF ] Tento energick zkrok pYekvapil henleinovce i Hitlera. N%1łmecko nebylo jeat%1ł na vle%0ńn konflikt zcela pYipraveno, a proto Hitler radil Henleinovi, aby takticky ustoupil. Henlein se tak na Hitlerov pokyn pYihlsil u Milana Hod~i a projevil ochotu o svch po~adavcch jednat. Bylo vaak jasn, ~e to nen definitivn vyYeaen krize. Koncem kv%1łtna Hitler prohlsil, ~e je rozhodnut zni%0ńit eskoslovensko vojenskou silou. Po%0ńtal s tm, ~e se do vlky proti eskoslovensku zapoj i Maarsko a Polsko. Ob%1ł tyto zem%1ł m%1łly zjem pYipojit si zem eskoslovenska, ~dnou velkou ochotu vstoupit do vlky vaak neprojevovaly. Obvaly se, ~e by se vystavily velkmu riziku - Polsko se blo Sov%1łtskho svazu a Maarsko malodohodovch spojenco eskoslovenska, zejmna Rumunska, kteY by mohli Maarsko vojensky ohrozit. Hitler se na vlku pYipravoval systematicky, v lt%1ł 1938 se vaak jeat%1ł nectil dost siln k boji proti zpadnm spojencom eskoslovenska - Francii a Velk Britnii. Proto dal pYednost taktice, j~ se sna~il eskoslovensko mezinrodn%1ł izolovat. V%1łd%1łl, ~e Velk Britnie ani Francie vlku necht%1łj a ud%1łlaj vaechno, aby se j vyhnuly. Navc v Anglii se ve vldnch kruzch i mezi aristokraci projevovaly sympatie k sudetskm N%1łmcom a ochota naslouchat jejich po~adavkom. Velk Britnie do krize skute%0ńn%1ł zashla a rozhodla se vyslat do eskoslovenska zprostYedkovatele mezi eskoslovenskou vldou a Henleinem. ZprostYedkovatelem se stal znm anglick germanofil lord Walter Runciman a v jeho doprovodu byly i osoby znm svmi styky s henleinovci. Nealo tedy ani tak o zprostYedkovn jako spa o hrub ntlak na %0ńeskoslovenskou vldu. Ta nakonec ntlaku podlehla a za%0ńtkem srpna, kdy~ Runcimanova mise skon%0ńila, oficiln%1ł pYijala Henleinovy po~adavky. Henlein a Hitler byli znovu zasko%0ńeni. Ve skute%0ńnosti si nepYli, aby %0ńeskoslovensk vlda tyto po~adavky pYijala. M%1łli zjem o stupHovn nap%1łt. Henlein se proto pokusil 12. zY v pohrani%0ńnch oblastech o pu%0ń. Ten vaak skon%0ńil naprostm fiaskem. Hitler se rozhodl sm vstoupit do diplomatick hry a udlosti urychlit. Dne 15. zY se v Berchtesgadenu seael s britskm ministerskm pYedsedou Chamberlainem, kter pYi setkn prohlsil, ~e nem zsadn nmitky proti odstoupen %0ńeskho pohrani%0ń N%1łmecku. Cht%1łl jen otzku konzultovat s vldou a tak s Franci. eskoslovensko se dostvalo do nebezpe%0ńn izolace. Sov%1łtsk svaz, kter m%1łl s eskoslovenskem spojeneckou smlouvu, slovn%1ł brnil ohro~en stt. Sov%1łtsk komisaY zahrani%0ńnch v%1łc Litvinov tak u%0ńinil i na plenrnm zasedn Spole%0ńnosti nrodo 21. zY. Politick realista Benea vaak v%1łd%1łl, ~e Sov%1łtsk svaz nepojde do izolovan vlky proti N%1łmecku a ~e diplomatick kl%0ń maj v rukou zpadn spojenci republiky. N%1łmeck po~adavky m%1łla Yeait konference v Mnichov%1ł, kde se 29. zY setkali zstupci N%1łmecka, Itlie, Velk Britnie a Francie - Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier. Bez %0ńasti eskoslovenska rozhodli o tom, ~e eskoslovensko odstoup pohrani%0ńn oblasti ech a Moravy N%1łmecku. Podkladem pro jednn byl nvrh pYedlo~en Mussolinim, ve skute%0ńnosti vaak vypracovan N%1łmeckem. Pohrani%0ńn oblasti, kde pYeva~ovali etni%0ńt N%1łmci, se m%1łly stt sou%0ńst N%1łmecka. Nvrh byl pYijat bez velk diskuse. Zprva o mnichovskm dikttu %0ńeskoslovenskou spole%0ńnost aokovala. Byla to otevYen zrada zpadnch spojenco a eskoslovensko se tak skute%0ńn%1ł ocitlo v mezinrodn izolaci. Za tto situace se %0ńeskoslovensk vlda dikttu podrobila a 30. zY rozhodnut mnichovsk konference pYijala. Nacistick N%1łmecko b%1łhem n%1łkolika dn vojensky obsadilo pohrani%0ńn oblasti i s vybudovanmi obrannmi opevn%1łnmi. Jeat%1ł pYed mnichovskou konferenc, 22. zY, odstoupila vlda Milana Hod~i a nastoupil kabinet generla Jana Syrovho. Po pYijet mnichovskho dikttu Edvard Benea, kter byl prezidentem od roku 1935, abdikoval a pozd%1łji emigroval do Londna. Novm prezidentem okleat%1łn republiky se stal Emil Hcha. V dob%1ł mnichovsk krize v%1łtaina Slovko byla ochotna brnit republiku a podroben se mnichovskmu dikttu pYijala slovensk veYejnost s hlubokm roz%0ńarovnm a aokem. I kdy~ se konkrtn ustanoven mnichovsk dohody bezprostYedn%1ł slovenskho zem nedotkala, znamenala hrozbu i pro Slovky, a to v dvojm slova smyslu. Etnick princip, proklamovan v Mnichov%1ł, se mohl uplatnit i na Slovensku a mohl znamenat citeln ztrty zem. Mnichovsk dohoda pYmo doporu%0ńila Yeait maarsk po~adavky jednnm na stejnm principu, jak byl uplatn%1łn v Mnichov%1ł. Ostatn%1ł odstoupen %0ńeskho a moravskho pohrani%0ń oslabilo pozice eskoslovenska natolik, ~e se to v kone%0ńnm dosledku dotkalo i zjmo Slovko. Republika ztratila vznamn promyslov oblasti a lta budovanou obrannou linii. Po Mnichov%1ł byla fakticky vydan na milost a nemilost nacistickmu N%1łmecku. To, ~e se mocnosti v Mnichov%1ł zaru%0ńily garantovat bezpe%0ńnost zbytku eskoslovenska, nebral nikdo pYlia v~n%1ł. Slovensk otzka, tj. otzka decentralizace sttu a dosa~en pYinejmenam ur%0ńit mry samosprvy Slovenska, hrla v celm pohnutm roce 1938 dole~itou lohu. Iniciativu m%1łla v tto otzce HSS; dvact rok existence republiky se pro ni m%1łl stt rozhodujcm rokem, v n%1łm~ by se mohl uskute%0ńnit pln slovensk autonomie. I heslo stanoven stranou pro rok 1938: "V novm roku do toku!" sv%1łd%0ń o odhodln HSS prosadit svoj cl. Slo~it mezinrodn situace pYim%1łla %0ńeskoslovenskou vldu, aby se za%0ńala zabvat i mo~nost jist decentralizace sttu. Uklidn%1łn mohl pYinst vstup HSS do vldy. Milan Hod~a vedl v tomto sm%1łru intenzivn jednn s HSS u~ za%0ńtkem roku 1938, k dohod%1ł vaak nedoalo. Po analusu Rakouska v bYeznu 1938 byl u~ i Benea ochotn opustit striktn centralismus a uva~ovat o nrodnostn autonomii a decentralizaci. Do popYed se pochopiteln%1ł dostala otzka n%1łmeck, ale Hod~a usiloval v rmci reformy Yeait i otzku slovenskou. Vlda vypracovala a schvlila nvrh zkono, Yeacch otzky menain, nrodnostn autonomii v rmci decentralizovan samosprvy a tak otzku pou~vn jazyko menain. Tento nvrh dostal [ Pobierz całość w formacie PDF ] |